26|08|16 ^

firemní večírky jsou nebezpečná věc
ten včerejší dopadl ale akorát tak prima
včas a v pořádku usnout, včas a v pořádku se vzbudit...
ráno podruhý za dva dny na ruzyňským letišti... včera jsme vyzvedávali švédku Meenakshi Kramvik, starší dámu, veselou, chytrou, citlivou a elegantní
dneska mladičkou, veselou, chytrou a nadanou Jindřišku, která přiletěla z Kanady
mám rád vyzvedávání i doprovázení na letiště
člověku dojde, jak moc mu milovaní budou chybět, když odlítaj... a jak je rád vidí, když vyjdou s kufrem z těch posuvnejch dveří...
vopravdu jsem ocenil, jak Máša připravila na obě vyzvedávání cedule
bylo to tim pádem trochu víc jako ve filmu
a pak jedeš, řídíš, vezeš ty drahý lidi na místo určení

a teď jsem ještě chvilku v práci...
trochu nečekaně se přihlásila lehká kocovina
a tak jsem si otevřel jednu z asi milionu Plzní, který byly nychystaný včera... je to hořký, studený a jsou v tom bublinky
a za hodinku pomalu půjdu domů, zachramostím se do postele na hodinku dvě, protože večer hrajeme v Tiskárně na vzduchu a chtěl bych bejt trochu odpočatej
venku je horko
mám trochu rýmu z klimatizací
jinak se mám bezva
zejtra hrajem v Mikulově

canny dne srp 26, 16 | 12:00 | ANJEL | feedback

24|08|16 ^

máme se hezky

v pondělí navečer jsme sem přijeli poprvé...
opekli jsme si buřty, z kterých mi bylo divně a Máše špatně, ale to až v noci... předtím jsme si jen pochvalovali ten parádní vzduch a uzavřený soukromí zahrady a bazén a dvě kočkxy, který jsme tu krmili... samosebou se nám tim pádem stejskalo po těch našich...
ale ty jsme v úterý odrbali a potěšili a nakrmili...
a večer po pracích sem odjeli znovu
nakoupili jsme si v Albertu a udělali si večeři tentokrát víceméně bezmasou... zalili jsme zahradu, nakrmili místní kočky a vykoupali se v krásným bazénu, kterej přechází z jakýhosi brouzdaliště s kamínkama přes dřevěné trámy do hluboké tůně
a dneska ráno mi mů§j šéf potvrdil práci z domova... a tak dneska střídáme bazén a zahradu a meloun a sýry a práci a práci a práci a bazén a meloun a nektarinku
a je to moc hezké letní odpočívání a práce v klidu, venku, na hranici lesa a malý vesnice, skrytý v krásný zahradě... společně s chaloupkama na stromech v Jižních Čechách a pobytem v Lubnici a okolí patří tyhle dva večery a den k těm nejhezčím zážitkům letošního léta...
máme se hezky

canny dne srp 24, 16 | 16:55 | ANJEL | feedback

23|08|16 ^

Berlin - Pilsen - Berlin

k tý Plzni ještě
studenti tam natáčeli live session videa... moc jsem nevěděl, co zahraju, původně to byla jedna vlastní písnička a jeden cover... což mne stresovalo ještě víc, protože ani takový Stánky už jsem nehrál ani nepamatuju, natož nějakej jinej cover... na předělávky jsem spíš hadr, než machr...
natáčeli jsme v kavárně za plnýho provozu... a nakonec mi přijde, že to dopadlo super. jeden kluk s kamerou a druhej s mikrofonem, tyvogo, před pár lety by takováhle věc stála několik tisíc jen na natáčecí technice...
Berlin jsem hrál jako třetí
a je to, musim říct, moje oblíbená verze
písnička, která vznikla, když jsme byli s Olgou poprvé v Berlíně na základě nahranejch ruchů
kterou jsem nahrál na klavír u mámy doma v Český Lípě
písnička, z který Tom všechny ty ruchy vyhodil, takže jsem se chvilku cejtil jako ten stavitel Svatovítský katedrály, když nechal shořet lešení pod tou odvážnou klenbou... akorát jsem pak neskočil do Vltavy, ale vydržel, než se ukázalo, že ta klenba drží
písnička, do který jsem použil Mášin hlas, kterej mi nahrála, abych se mohl přeloženej text naučit zpívat na první koncert, kterej v Berlíně máme hrát s Bonusem
kam jsem bohužel nakonec nejel kvůli mononukleóze
která nakonec nebyla mononukleóza
písnička, která měla první videoklip z desky Radio
písnička, kterou jsem několik let považoval za dekadentní song o vnitřním rozkladu a rozpadu
a která se mi pak tak nějak prosvětlila, až se ukázalo, že to je jenom melancholická, trošku sprostá, ale tak, aby děti nic nepoznaly... ale nakonec prostě písnička, kterou moc rád hraju, protože je to můj posmutnělej chvalozpěv na jedno z nejhezčích měst, který jsem kdy v životě navštívil



jelikož nemá nohu, chodil můj táta, co si pamatuju, pořád o berlích
to je pak jasný, že mám rádi Berlín
hahaha

tyvole ten humor

ten mě jednou zapije

canny dne srp 23, 16 | 11:05 | ANJEL | feedback

22|08|16 ^

svět se pohnul

taky jsme s Mášou byli u Ondry Zátky na krevetách. zúčastnila se i Linda a Myshka. a byl to zajímavej večer. spousta dobrýho jídla a pití. v něčem, jako dřív. a v něčem úplně, úplně jiný.
k Ondrovi jsem chodíval spát, když jsme se někde zřídili a mně se nechtělo jet domů. ani cestovat, ani v tomhle stavu. dlaždice na chodbě toho velkýho baráku jsem viděl v nejrůznějších kocovinách. stěhoval jsem tu, típnul cigáro do quacamolle, usnul na židli, koneckonců, bydlel jsem tu asi čtrnáct dní nebo tři tejdny na matraci pod televizí...
a všechny tyhle zážitky jsou zatavený v jantaru minulýho času
a teď, i s Lindou, která pořád ještě poměrně dobře ví, kde co v kuchyni je, když tam balancuje na stoličce... i s Myshkou, která chodí s Ondrou kouřit k oknu, jak jsme chodívali dřív všihni a jak vlastně nevim, proč jsem teď nešel
zklátka, svět se pohnul. jak píše Stephen King v Temný věži, kterou po dílech čtu a prostřídávám různejma jinejma knížkama
teď zrovna od Christiny Grofové - Žízeň po celistvosti

canny dne srp 22, 16 | 11:52 | ANJEL | feedback

22|08|16 ^

Plzeň byla moc hezká
a koncert pro Šumavskou vysočinu ve Frantolech taky. krásný místo, nakonec jsem se natáhnul v autě a přespal a nevracel se zpátky v noci. taky řešení.
volno na Znojemsku uteklo jako voda... teď máme pár dní možnost jezdit odpočívat, opejkat si buřty a koupat se v bazéně do jedné krásné vily poblíž Prahy... práce ale normálně přes týden probíhá a probíhat bude.

jsem z ní teď popravdě trochu nervózní, přijde mi, že mi pořád zbejvá na pracovním to do listu spousta úkolů, který ale není čas nějak opoznámkovat, takže se mi spousta článků nebo nadpisů či hesel objevuje na stole pravidelně, vždycky jen trochu jiná... a já teda zkusím jinou verzi úprav... aby se mi pak po 14 dnech objevily zpátky... můj poloviční úvazek očividně nějak časově nekoreluje s potřebama zadavatelů mý práce a s mejma nadřízenejma... když dostanu jasný zadání, bývám už pak rychlej a všichni jsou spokojení.
ve čtvrtek nás na zahradě čeká nějaké grilování, je možný, že na to dojde řeč

v pátek hrajeme v Tiskárně na vzduchu, kde to mám rád, s Nauzeou Orchestrou, kterou mám taky moc rád...
v sobotu na Eurotrialogu v Mikulově
a pak zase pondělí a pak dál a dál

hezké dny

canny dne srp 22, 16 | 11:41 | ANJEL | feedback

18|08|16 ^

káždá perla je původně jenom vopruzný zrnko smetí

byli jsme na prázdninách
byli jsme na prázdninách na znojemsku... napřed pár dní s Bohdanem a Marií, s Marií a Bohdanem... vejlet do Znojma, čtecí den, jít si zaběhat do kopce, z jedný vesnice do druhý, slunce se pomalu chýlí...
jel jsem odtamtud do Příbrami... tři hodiny tam, tři zpátky
přistihávám se, že na ten svůj muzikantskej život trochu nevděčně píčuju občas... poslední dobou. zrovna několikahodinový osamocený přejezdy tam (koncert ať už dobrej nebo špatnej) a několikahodinový osamělý cesty zpátky, mi bůhvíjakou radost nedělaj... tahle cesta byla ale hezká tam, koncert na místě spíš legrační a příjemnej, než vlastně úplně dobrej, všem se víc líbila veselá hudba Bioorchestru, kterej hrál přede mnou... ale měli dobrý utopence v backstagi, dobrou malinovku... zpáteční cesta už byla delší, do zrcátek mi svítilo jasně žlutooranžový zapadající slunce, jak jsem frčel na východ.
byli jsme a dětským táboře Brutt v Český Kanadě... šermovali jsme se mečema, naučili se místní zvyklosti unavenejch vedoucích, obešli jsme tři ohniště, u kterejch tu noc, co jsme na Bruttu byli, trávili tři skupiny dětí. jinak byl tábor krásnej. s Mášou a Markétou Monsportovou jsme vytvořili takovej hudebně chřestící průvod a podle ranních ohlasů to bylo ještě lepší, než jak za nima tehdy přijeli ty lidi na koních.
teprve tady mi došel rozsah toho volna.
druhý den jsme spali v tanečním pokoji, slunce mi svítilo na deku, musel jsem jít zatáhnout závěs...
spali jsme tvrdě
kočky spaly s náma
kočky jsme měli s sebou
a druhej den v šest jsme vstali, uklidili, osedlali koté a jeli do Jihlavy a pak po D1 dom a pak jsem šel do práce a pak do Oka pro klíče a pak mě vyzvedl Honza Rejžek a jeli jsme do Plzně...
koncert byl vlastně prima, hodně se mi líbilo, že jsem nejel sám
Láďa Sedlák psal, že mu to přišlo divně sebedestruktivní to hraní, což mne překvapilo
protože se mi fakt vlastně hrálo hezky. jeho postřeh je následující:

pokud to mám popsat, přišlo mi to, jako by ses snažil to vykřičet tak nějak jinak, víc silou, než to od Tebe znám, rozrazit hranice i té hudby, která je má docela volné... .
rozhodně podnět k zamyšlení
těším se, že v září začneme něco jinýho. mám trochu nahnáno, jestli to všechno zvládnu. ale ty věci, který mi poslal Aid Kid jako mustry nebo demáče, to mě naopak naplňuje těšením... tak lavíruju mezi tim a tim

včera se u nás stavila Linda
večer přišel na návštěvu pár, kterej u nás ještě nikdy nebyl. hodně jsme povídali, vařil jsem večeři, pili jsme víno, testovali (skvělej ale fakt moc drahej) vaporizér, hráli jsme Jengu... taková ta dřevěná věž.
dneska ráno jsme vypravili Jindřišku, hodně dobře si popovídali s Mášou, to bylo fakt moc dobrý povídání, pak jsme nakoupili Hrašku (to by mohl znát Maras a jestli nezná, tak by měl, myslim) a zašli si na tzv "pálivou čínu" na Národní, která dneska pálila vopravdu fest.
večer budeme jíst párky
a krevety

jsem uprostřed toho všeho jako perla usazená v měkkým rozsolu světa... času... a tak vůbec

spal bych, měl bych volno klidně měsíc... půl dne vydržim drbat kočku na břiše
do toho mám pořád pučenej ten vaporizér hele
v sobotu hraju koncert pro Šumavskou divočinu
ještě nevim, jak a s kym tam pojedu
možná s Vložte kočku
minulej rok jsem tam Honzíkovým autem vezl Petra Marka
přejeli jsme

canny dne srp 18, 16 | 13:04 | ANJEL | feedback

07|08|16 ^

v týdnu práce, o víkendech dlouhý přejezdy a koncerty. některý fantastický, některý náročný, některý trochu za trest... jakože poučný, ale odjíždíš pak zpátky sám, úplně vyřízenej, unavenej a zejtra, jupí, pondělí, práce...
hraní na Lipně bylo spíš z těch náročnějších, dlouhá cesta a spousta zasekanejch silnic, pak déšť, pár lidí a pospávání v autě, zatímco ve tmě někde haleká Vašek Havelka a pak duněj Vložte kočku... a taky dva propojený večírky předchozích dní... jeden na rozlučku s managementem, následovanej setkáním s kamarádama, kde jsem usnul v půlce slova... druhej na oslavu plánovaní budoucího vydání knížky mikro básniček o alkoholu...
do toho jsem v minulých dnech připravil komiks pro CM, dodělal obálku na knížku, dočrtal komiksy pro Patálii a přes tejden práce a o víkendech (a často i v tejdnu) koncerty...
včera skvělý vystoupení v Tasově na Besedě u Bigbítu, Kittchen ve 4 odpoledne v plným slunci po šesti hodinách přejezdu z Lipna (věděli jste, že jsou dva Tasovy? my ne)... asi pro 400 lidí, přídavek a dlouhý uklánění na závěr... neskutečně tvrdej spánek na myslivecký usedlosti Samota, poslintanej polštář... a ráno polívka a cesta s Tomem do Brna a Michalem Pařízkem do Prahy.
a teď doma, v posteli, s kočkama, Máša vedle pracuje...
taky toho má mraky. zvykli jsme si jet nonstopy, teď nemyslim ty bary s červenym kobercem po stěnách a automatama vedle hajzlů... spíš ty tejdny a měsíce bez volnejch dní
teď nás ale jeden, skoro volnej tejden čeká...
hodně odpočinku, rozečtený knížky, procházky, koupání, spánek
těším se na to, těším se na to, jako pes
už se jenom jednou vyspim...

canny dne srp 07, 16 | 22:46 | ANJEL | feedback

11|07|16 ^



Manželé Chramostovi mi vyrobili sami od sebe tohle vertikální trojvideo... mám z něj velkou radost. a vůbec mám radost. dneska jsem si nasadil svoji modrou helmu s plamenama a nased na svý modrý kolo a jel prvně do práce normálka na bajku, tyjo, jako pán. což ještě neni všechno. zároveň jsem si podal fakturu za první měsíc práce, takže mi ten divnej pocit kolem žaludku zase na chvilku zmizel. teď už bych mohl být zase solventní víc jak solvína.
včera ve tři ráno jsme dorazili z Pohody. z festivalu, na kterej jsem vždycky chtěl jet a na kterej jsem letos doufal... ne, letos jsem byl přesvědčenej, že nás prostě pozvou.
nepozvali...
a prošvihl jsem i lístky přes radio Wave a najednou bylo těsně před festivalem a všichni mluvili o fenomenální PJ Harvey...
a pak jsme najednou oba lístky měli. díky Prokope, díky Pierre, zažil jsem tedy i díky vám parádní festival, bez backstage pasu a s plnou parádou. vybavovalo se mi, jak jsem byl před 13 lety na Love Planet a jak to tehdy bylo nejlepší. tak teď to bylo nejlepší teď.
kapely, kamarádi, vinné střiky, chutné pokrmy, sluníčko, stín... a hlavně jakoby nekonečně času, kterej jsme spolu mohli trávit s Mášou... takovýho povídání, postřehů, tanců, poslouchání kapel, ochutnávání, radosti a obyčejný, běžný, blízkosti... riot a omdlívání na Astronautalisovi, nákup knížek s pečiatkem z Pohody v Literárnom stanu, modlitba, oslava, vytržení a nadšení na Longital...

venku je vedro

včera večer mě před spaním napadla básnička
ale zapomněl jsem ji

spíme
když se dotýkám tvýho ramene
a přes moji nohu
tu svoji přehodil kocour (Foum)
je to dokonalej moment
snad ještě kočka
kdyby ulehla k těm tvým
ale i tak

z nitra vnitrobloku slyším
že se lidi maj rádi
a jak se přidávají další
zítra zas tiší
a nenápadní


vida, tak nezapomněl, úplně se mi ta hlava přenesla zpátky do chladivý noci
přesně jsem to sice nezrekonstruoval
ale taková už je podstata mý práce

před Pohodou, těsně před odjezdem jsme se vrátili ze Sobotky, kde jsem vedl Zvukovou dílnu a Máša Dílnu copywritingu.
byl jsem napřed dost nervózní, ale zároveň jsem se hodně těšil. a k mému velmi milému překvapení se sešla moc dobrá skupina a tak intuitivně a jemně jsme společně prozkoumali hromadu zvuků a nahráli jeden track, kterej až domíchám, tak ho sem taky přidám. Zazpívali jsme si na Humprechtu, kam stačilo zavolat, jestli by nás pustili... a pustili... a dokonce mne moje třída doprovodila i na narychlo domluveným koncertě ve středeční večer...

když jsme všichni na začátku zpívali a když se k nám postupně přidávali další a další hlasy Sobotčanů, byl to další z těch zázračných hudebních momentů, které se mi teď v životě zesilují a zesilují...
tak, jak jsem si, když tak o tom přemýšlím, nedávno přál...

a to je všetko
vezmu si svoji helmu s modrejma plamenama a sednu na nový kolo, který jsem si tentokrát do práce přivezl...
a jedu
do Oka
a pak domů
a pak do vodárenské věže
všechno to pučí možnostma
je léto
mějte se hezky

canny dne čvc 11, 16 | 13:04 | ANJEL | feedback

03|07|16 ^

sobota

dneska máme od rána sváteční náladu.
je totiž sobota
a my máme volno
už včera jsme si vymysleli, že se vyrazíme vykoupat a číst si.... což se hodí, protože jsem dostal povídkovou knížku Lesní lišky podivnejch finskejch spisovatelů... a celou jsem ji na báječným koupališti v Říčanech přečet. když se začalo odpoledne mračit, jeli jsme domů, četli si, udělali si večeři, otevřeli víno. a do toho jsem se dozvěděl, že díky dvěma kamarádům, z nichž jednoho vlastně osobně ani neznám, máme dva lístky na letošní Pohodu, takže se tam jednak oba poprvý podíváme a jednak uvidíme PJ Harvey ve vrcholný formě, jednak Astronautalise, kterej to rozseká s novou deskou a další a další a další věci a zážitky a kamarády... už jsem se s tou myšlenkou rozloučil... a vida
děkuju
moc
za ten krásnej klidnej den
za ty lístky
a vůbec za to všechno

tady je poslední písnička z Hradeckýho slunovratu. takhle to vypadalo. a takhle mě na konci zvedli nahoru.



hezké dny přeju

canny dne čvc 03, 16 | 00:17 | ANJEL | feedback

29|06|16 ^

kolo

no vida... dneska jsem v práci do šesti. ani to nebolelo. sice až od 10:30, ale po dlouhý době to byl den ve worku, s obědem u Veverky, plnej práce. ze začátku jsem moc nevěděl, jak do toho... ale nakonec vypadaj všichni hodně spokojení, což mi dělá radost.
dělá mi radost i že mám kolo. Modrý kolo od firmy Kololoco, která recykluje starý kola a dělá z nich nový, krásný. převčírem jsem si ho vyzvedl na Žižkově a vybral jsem si delší, ale hezčí cestu přes Karlín, Palmovku, Troju a Stromovku... a moc jsem si tu jízdu užil. teď mě jen trochu mrzí, že jsem si ráno nedal doporučit a nejel na kole i sem, protože teď bych na něm po práci mohl jet zpátky... možná spát, protože jsem unavenej
včera ráno jsem začínal pracovní schůzkou v osm, pak mazal na jógu, pak domů kreslit komiksy, přestrunit kytaru, napsat kus další práce do práce... a hurá pro auto a vyzvednout Tomáše do Heřmanky. večer jsme hráli na Nákladovým nádraží Žižkov. sešlo se tam opravdu hodně kamarádů a bylo to moc prima i přes blbej zvuk, což ale bylo, na druhou stranu, fakt škoda.
hrála s náma Marie a David Kieslowski a i když jsme je slyšeli spíš sporadicky, stejně to byl moc dobrej koncert. protože jsme moc rádi hráli a šlo nám to.

v sobotu jsmes Tomem hráli koncert na Hradeckém slunovratu. překrásnej zámek, moc hezkej festival, a už ve chvíli, kdy jsme šli zvučit, stálo pod pódiem hodně lidí. pomalu se setmělo a my hráli a byl to jeden z těch nejfantastičtějších, nejkrásnějších, nejsilnějších... dvě stovky lidí na úplně jiným konci republiky, který s tebou zpívaj a dejchaj a tancujou... nad hlavou hvězdy a zámecká věž... ve vzduchu blížící se bouřka...
poprvý jsem byl na takovým koncertě na ramenou, v jednu chvíli mě zvedli nějaký ruce, vynesly vysoko... a já zpíval mezi lidma... tyjo... opravdu silnej zážitek...
smaženej závitek
pomalu vyrazim, doma mě čeká jemně pálivý curry, stavím se cestou v Oku pro pivo do džbánu...
pojď mi
živote

děkuju

canny dne čer 29, 16 | 17:53 | ANJEL | feedback

23|06|16 ^

o lítání a mozolech

sedim u otevřenýho okna v prázdný kanceláři. na zemi parkety. v celý půlce patra nikdo neni. druhá půlka patra je ambasáda. je ticho. nehraje žádná hudba, nikdo nemluví. venku zpívá pták, Máša by možná věděla jakej, ale to by ho spíš musela vidět. vedle kompu sklenice limonády, venku jsou hustý zelený stromy a celou levou půlku okna vyplňuje obří jehličnan. je tak velkej, že je asi deset metrů od okna, ale vizuálně stejně zakrejvá celou půlku. logr je sice pořád logr, ale tohle je velmi klidná a laskavá varianta logru.

na ukazováčku pravý ruky mám čerstvej mozol, pod tlustou vrstvou kůže, která nese otisky a mozoly, pod ní se nafukuje průhledná hmota, tlačí mne zespoda do kůže a shora do masa... nebo co tam přesně je, na špičce prstu. Asi spíš sval, že? Nějakej. Sísa by mohla vědět, měla to určitě v shia škole... a svaly jsou taky maso. do masa mne tlačí

zažil jsem spoustu věcí:

natáčeli jsme videoklip ve vile na Orlíku. ambiciózní pokus o dosažení krásy. doteď jsem ty záběry ještě neviděl, ukázalo se, že to je náročnější, náročnější, než jsem předpokládal. ráno jsem se vzbudil na gauči v hale s hlavou vyvrácenou za opěradlem. dotočili jsme poslední záběry a jeli domů

pak jsme byli v klidu, v ptačí pozorovatelně nad rybníkem. zašití, že tě nikdo nevidí.
jedny z nejhezčích dnů v tomhle roce...
děkuju

jeli jsme nealko šňůru s Kieslowski. spousta fantastickejch zážitků a míst, bizár i čistá, koncentrovaná krása. moje prateta Lída a "strejda" Zdeněk v brněnským Kabinetu Múz, následnej koncert, kde celej klub, nebo alespoň tam, kam jsem dohlíd, pulsoval s náma... až někdy v půlce jsem si všiml, že ty holky, co na nás hulákaj, jsou Linda s Mášou, který dorazily natajno...
spaní na Dunaji a ranní vysílání na Radiu FM
přejezdy
a závěrečný Jezero, který si můžete poslechnout níž... verze, která vznikla na skoušce s Marií a která nás provázela celou šňůrou a pak ještě dál

zažil jsem moc hezkou PechaKuchu v Českejch Budějovicích, kde jsme ráno našli papírnictví jako ze sna papírníkova

Všudybud s tátou i bez něj, kamarádi a stovky nedokončenejch rozhovorů... a právě Jezero, který doznívalo, když jsme už s Tomem stáli v backstage stanu

a teď poletíš, řekl mi kluk, co si řiká Paris a zatáhl za lano, celej se na něj pověsil. a já opravdu letěl, moji milí. já fakt letěl
na jedný straně Holešovice a celá Praha s nádhernýma mrakama prosvícenýma sluncem, na druhý, jak jsem se na závěsu otáčel, stín a skupinka lidí, co měli ten den už odlítáno. neuvěřitelnej zážitek. neuvěřitelně silnej a krásnej. a samosebou bolestivej. když vám někdo propíchne záda hákama a vytáhne vás metr a půl nad zem, samozřejmě to bolí. a jestli vám někdo bude tvrdit opak... tak už si to nepamatuje

hrál jsem koncerty. hodně koncertů. koncerty, který byly pro hodně lidí a hráli jsme je s bicíma a třískali do toho. koncerty, kde bylo málo lidí, jenom jeden pokoj, seděl jsem na židli, za mnou výklenek, kam lidi choděj kouřit během hraní. hrál jsem koncerty, který se hejbaly, hrál jsem koncerty, kdy jsem byl hnutej akorát já. hrál jsem koncerty, jako ten včera, kdy jsem v Přístavu Karlín brnkal na akustiku, co možná koupim od mhjn (jak dlouho se tahle zkratka na tomhle blogu neobjevila?) Štěpánovi, kterej griloval hamburgery a lilky a všechno možný na oslavě svejch narozenin. byl jenom jedinej způsob, jak takovou věc dát. prostě hrát co nejlíp a zpívat co nejlíp a zároveň se z toho neposrat, protože to jsou narozky... a protože ten Štěpán má fakt radost... a kolem choděj expati, pán v khaki kraťasech rve větev ze stromu, aby si na ní lidi u jeho ohně mohli opíct to, co si opíkávají. psi pochopitelně. vobejdové. propíchaný princezny. potetovaný pouliční bojovníci. a do toho já s maskou na hlavě hraju u grilu písničky o lásce a atomovejch bombách...
no a od toho mám ten mozol

canny dne čer 23, 16 | 09:18 | ANJEL | feedback

22|06|16 ^



canny dne čer 22, 16 | 14:46 | ANJEL | feedback

20|06|16 ^

ahoj
ne, neztratil jsem se, i když určitý kvality ztrácení to mělo
moje učitelka jógy řiká:

ty máš ve svým nastavení hodně velkej prostor pro emoce. což ale nezahrnuje jenom ty dobrý emoce a ty radostný pocity... ale i tu druhou stranu sinusoidy. propady a různý temnoty a smutky. lidi se snažej tuhle část sinusoidy nějak zahrabat, nebo překrejt, nebo se jí nevěnovat... jenže když ten logr z těchhle černejch děr občas nevybereš, když se tomu vyhejbáš, nebo se tudy bojíš procházet... tak se to tam zanese a nakonec tě to zaplaví a už s tim nejde nic dělat...
no tak jsem si teď určitý období trochu prolejzal tim lógrem, žejo... hlavně proto, že jsem se po čtvrt roce bez práce a hromadě benefičních koncertů, dostal do velký nejistoty ohledně peněz. a přišel nedoplatek za plyn. a za sociálku. ozval se Maroš, že potřebuje zaplatit CDčka. a tyjo... najednou toho bylo nějak moc, všichni mi dlužili nějaký faktury, ale znáte to...

tak jsem si našel práci. na poloviční úvazek. před 14 dnama jsem tu začal. a víte co? hned se mi udělalo veselejš.
a tak jsem veselejší
a brzo napíšu víc
ahoj, já du
před prací na mě totiž čeká jedna tuze roztomilá cyklistka, že pudem ven

canny dne čer 20, 16 | 17:57 | ANJEL | feedback

17|05|16 ^

jarní chřipka. nechce se mi do léků proti alergii, i když mne pan endokrinolog láká na recept a příslib úlevy
kromě mnoha jiných věcí s sebou tohle období nese chandru, jakože sem blbej a nic se mi nedaří, naštěstí je kolem mne spousta důkazů, že na skutečnost lze nahlížet i jinak, než takhle truchlivě. každopádně nic nestíhám, pořád mi choděj nějaký složenky a docházej prachy, zaboha nemůžu vyčistit disk v počítači a mám zablokovaný záda a nadále jdu skuhrat do postele a u toho pochopitelně pracovat, protože jsem z boží vůle freelancerem, anžto jsem si to vybral...

ale napřed sprchu
když se mi z ní podaří vylízt
bude zase všechno veselejší
když ne, budu nekonečně v teplý sprše
kdybych mohl mluvit, určitě bych si tam i zpíval...takhle budu jenom vykašlávat zelenej sliz

canny dne kvě 17, 16 | 15:26 | ANJEL | feedback

05|05|16 ^



když jsme si v neděli večer dělali rekapitulaci svýho dne, skoro jsme usnuli, než jsme došli od začátku až na konec. A to byla neděle z těch klidnějších dní velkýho výletu.

v pátek Bratislava... moc hezký hraní, klidný, pak krásnej hotel a výjimečný procházky druhej den po modrením, svěžím městě

cesta do Ostravy, ubytování v Beskydech v penzionu Sluníčko (ještě to nekončí a už nezačíná) a pak přesun do Ostravy. tam spousta blízkejch. i vzdálenejch. a moc dobrtej koncert společně s Tomášem, něco se zase posunulo dál... noční dobrodružná cesta zpátky do Sluníčka, zastavení policisty, ovšem bez dýchání a postihu...
neděle a vejlet na Radhošť. lanovkou nahoru, pak k Radegastovi, zpátky na Pustevny a dolů koloběžkama. moc dobrá káva spojená s hledáním neexistující palírny u Jakuba a moc dobrej/oběd večeře v hotelu Freud.
večer relax v bazénu a svistot na tobogánu s různejma světelnejma vychytávkama... a pak Hoří, má panenko a spát...
v pondělí cesta do Kopřivnice, natáčení u Toma v Animanu... jen nastavil mikrofony a na první ostrej tejk se můžete podívat nahoře... mám z toho radost... velkou
a pak cesta domů přes Mohelnici
a doma koté

ráno jsem byl na józe a teď zpátky k práci.
ahoj!

canny dne kvě 05, 16 | 12:55 | ANJEL | feedback

28|04|16 ^

paničky

včera jsem byl v Kaštanu na koncertě VyjakoMy. Lidí bylo pomálu, ale ti, co tam být měli, tam byli. a mezi nima dva mí nejoblíbenější Františci. Řezníček a Kašpárek. Famózní spojení.
do toho Dan a Honza a Míša, to je radost takhle všechny vidět, až si jeden říká, proč se, když je ten freelancer, nesocializuje častějc
Kaštan je pro mne trochu oříšek, když tam jezdívám hrát sám, většinou se tam strašně ztřískám, většinou sám, protože to je daleko a nikomu se tam za mnou nechce... bylo hezký vidět, jak to fungovalo se skvělou společností, třískání se nebylo třeba a zároveň to bylo fakt veselý a milý. tedy radost
Františkové u nás přespávali, ještě jsme si sedli na chvíli do Oka a pak jsem je naložil a ukrmil, a byla noc.
ráno jsme ještě chvilku seděli s Kašpárkem, já se radoval z nečekaně silný podpory, kdy mi na základě Facebookovýho statusu lidi sami od sebe posílaj peníze na novej klip Kittchena, kterej se tedy z oblasti fantazie přesouvá do oblasti realizace... dokonce jsem odepsal svýmu finančnímu poradci, kterej mi už tři týdny intenzivně chce sjednat pojištění a volá mi kvůli tomu v ty nejneuvěřitelnější doby a situace... zašel jsem nakoupit snídani, pojedli jsme společně, František zmizel na školení, Máša na vyšívání a Kašpárek si našel vlak a taky vyrazil a já se chystám pustit se do práce:
a najednou mi pípne SMSka od Andrey, ke který vchodim civčit jógu a která bydlí ve věži... že na mě počká dole, ať pak nemusí s klíčema lítat...
no a mě dojde, že jsem na to zapomněl
což mne úplně rozloží...
zavolám, omluvím se, pošlu peníze... a sednu si na prdel a čumim do počítače, úplně v panice, že jsem prostě celej špatně. že jsem neschopnej, že se nedokážu zorganizovat, že jak chci točit nějakej klip, když zapomenu na jógu, na jednu stranu vidim, jak to je absurdní, na stranu druhou mě to úplně pohlcuje, až je mi z toho ouzko v tom významu, že se vám ten hrudník jakoby sevře... no tak si řikám, hele, klid.
zamedituj si, to ti pomůže.
ale nemůžu se usadit, ruší mě neumytý nádobí od snídaně, že ani pořádek nedokážu udržet... tak to jdu mejt, postupně ustýlám postele, hladim kočky a zklidňuju se. a v rámci zklidňovaání jsem si ten zážitek zaznamenal, protože se mi to může hodit. a zároveň vždycky pomáhá, nebo mně pomáhá, věci zachycovat a tim rušit, nebo usměrňovat jejich moc na můj život.
takže dopsat, nádobí... a meditace.
svět se zakolíbal a otřásl.
teď se pomalu vrací do rovnováhy

canny dne dub 28, 16 | 11:37 | ANJEL | feedback

27|04|16 ^

mám malý Stan
Grof
mně na nohy táhne
Grof
snad ze všech stran
Grof

canny dne dub 27, 16 | 11:41 | ANJEL | feedback

25|04|16 ^

Maso bohů

Stanislav Grof na Pražský křižovatce. Vypráví už třetí hodinu a ještě dalších pět vyprávět bude. Ale je to nesmírně zajímavý a cenný vyprávění.
O náboženství, vesmíru, mozku, LSD, o svý ženě, o práci, o setkáních... A hromada lidí tu sedí a poslouchá, jak starej a neuvěřitelně chytrej, energickej a vitální Stan, mluví.

Tak schválně:

DRUHY DUCHOVNÍCH PROŽITKŮ

1. pocity imanentního božství v materiálním světě
Prožitková identifikace s jakýmkoli aspektem hmotného světa
Transpersonální prožitky přináší informace týkající se různých aspektů bytí
Objevení naší základní jednoty s celým světem prostřednictvím transpersonálních prožitků
Individuální psyché je mikrokosmos obsahující celý makrokosmos (jak nahoře, tak dole, jak vně, tak uvnitř)
Tento nový vztah mezi celkem a jeho částí lze v moderní vědě modelovat optickou holografií
Paraely s východními duchovními filosofiemi, esoterickými systémy a animismem

2. Prožitky transcendentně božského
Mytologické světy (archetipální svět bohů, démonů, nadlidských bytostí a průvodců z řad duchů
Přesné nové informace o mytologiích, jež osoba, co je prožívá, nemůže znát (C. K. Jungovo kolektivní nevědomí)
V archetipálních sekvencích je čas lineární a prostor trojrozměrný, zatímco vy mytologickém světě není časoprostorová koordinace
Vize archetypálních postav vyvolávají obrovskou energii a silné emice, dobrý pozorovatel si ale uvědomí, že nejsou nejvyšším principem vesmíru
Představují most k Absolutnu, ale neměly vy s ním být zaměněny, to vede k modloslužebnictví
Identifikace s archetipálními postavami přináší riziko inflace ega

A do toho vypráví, jak zlobil Timothy Leary a jak mu nejakej chlápek přivodil změněný stavy vědomí dvěma oříškama v karamelu... Od tří do desíti. Takovej krásnej pán. Připomíná mi dědu.

dneska jsem byl navštívit tátu, včera jsem byl na Knize džunglí, převčírem ve Znojmě a na koncertě v Lysý nad Labem... Jo a minulou středu jsem vlez v pět ráno do Máchova jezera. A den předtim uběh pět kilometrů. Taky jsem držel petidenní půst, ale to už je víc jak tejden, to už si člověk skoro nepamatuje.
zajímavej a plnej život.
dobrý dny
Děkuju

canny dne dub 25, 16 | 19:22 | ANJEL | feedback

05|04|16 ^

Fotit dementy
Jsou takový dny, kdy mam chuť, fotit si dementy. Partičku studentů, co mlela sofistikovaný píčoviny na koncertě post-hudby tak nahlas, že je tenkrát moh Domingo rovnou citovat na pódiu a to byl ten klub celkem velkej a oni úplně na druhý straně.
Pana natěrače, kterej si to po cestě eskalátorem vykračuje a nese dlouhou kovovou tyč tak, jak se ani deštníky nenosej, protože je to nebezpečný
Normálka vodorovně, v rytmu toho vykračování s ní vždycky bodne dopředu a dozadu, občas někdo prostě nestihne uhnout.
Pán natěrač si zhluboka odchrchlá a kus flusu se rozprskne kousek od bílý čáry...

holka, co sedí v plnym metru, na další sedačce kabelku a na tý třetí, na který sedim já, nohy...
Například

Prostě vyfotit a uploadovat na facebookovou a instagramovou stranku #fotkydementu

A pak si řikám, jestli nakonec nebude lepší, ušetřit ten čas, co trávim dokazováním (si), že nejsem sám taky dement. A věnovat ho třeba práci na tom, abych fakt nebyl...

canny dne dub 05, 16 | 22:15 | ANJEL | feedback

26|03|16 ^

blik
už včera jsem po vynikající babičkovský svíčkový tvrdě usnul na šumenský posteli.
Ale dneska ráno jsem vstal křepce a když Máša vyrazila na jógu, sbalil jsem se taky a že vyjedu za tátou a mámou a kamarádama, z Letný jsem ještě házel na Žižkov kamaráda Lukáše... A pak se vrátil domů a padnul dobpostele a většinu dne spal. Jak když otočíš vypínačem, blik, a je vypnuto.
hlavně, že se na Marušku furt vytahuju, že moc pracuje a neumí odpočívat. Zase jsem si to neohlídal a někde vypadla pojistka.
teď jsem se trochu probral a vymanil se z laskavé péče koček a šel se najíst. Do Lokálu. Procházka mi udělala hezky a teď se těším na jídlo.

Byl jsem s Fiksou na mužské skupině na Loukově a bylo to super. K mentální očistě vřele doporučuji všem mladým mužům ve svém okolí. Máša si sice ze mě dělá prdel, že si tam akorát poměřujem pinďoury a čuráme do ohně, ale jednak to neni pravda a druhak to neni nic špatnýho

Byli jsme v Berlíněs Kittchena bylo to skvělý

Byl jsem v Táboře na hudební meditaci vedenou Václavem Kořínkem se Simonou Babčákovou jako jednou ze spolumeditujících

Nedostali jsme ani třetí hudební cenu, Kittchen si teď prejbpřipadá jako DiCaprio, ale já myslim, že je na to málo blonďák.

Včera Praha - Morava - Praha.

Děje se toho spousta. Je to většinou radost. Jen nesmim zapomínat na ty víkendy bez plánů. Asi se od Marase naučim kvasit a celý dny budu sledovat, jak se mi fermentuje kontryhé, nebo tak.

Přijde mi, že ty úkoly nikdy nepřestanou padat jeden za druhým
tak to ale bejvá
ahoj

canny dne bře 26, 16 | 17:43 | ANJEL | feedback

archiv:  1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53 | 54 | 55 | 56 | 57 | 58 | 59 | 60 | 61 | 62 | 63 | 64 | 65 | 66 | 67 | 68 | 69 | 70 | 71 | 72 | 73 | 74 | 75 | 76 | 77 | 78 | 79 | 80 | 81 | 82 | 83 | 84 | 85 | 86 | 87 | 88 | 89 | 90 | 91 | 92 | 93 | 94 | 95 | 96 | 97 | 98 | 99 | 100 | 101 | 102 | 103 | 104 | 105 | 106 | 107 | 108 | 109 | 110 | 111 | 112 | 113 | 114 | 115 | 116 | 117 | 118 | 119 | 120 | 121 | 122 | 123 | 124 | 125 | 126 | 127 | 128 | 129 | 130 | 131 | 132 | 133 | 134 | 135 | 136 | 137 | 138 | 139 | 140 | 141 | 142 | 143 | 144 | 145 | 146 | 147 | 148 | 149 | 150 | 151

take na www.gurroa.cz
Vyhledat: